Albrechtice - Strunkovice 3:1 (2:1)

Zápas byl po celou dobu zcela vyrovnaný. Soupeř přijel jako houževnaté mužstvo. Naši naopak museli přejít do trochu jiného rozestavení a hry kvůli několika absencím. Branky padali po přímočarých a rychlých nákopech. Musím říci, že pochvalu zaslouží především ti hráči, kteří zakončovali. Protože vše udělali tak jak se má. Ještě je mnoho kol před námi a tak boj o záchranu ještě neskončil.

Tentokrát jsme se zeptali kapitána mužstva „Satyho“

Jak byste v krátkosti zhodnotil utkání?

Utkání mnoho fotbalové krásy nepřineslo a z vítězství se radoval šťastnější tým. Do prvního poločasu jsme vstoupili velmi ospale, což nás poslední dobou trápí pravidelně – v tomto utkání to bylo pravděpodobně nesoustředěností, která vznikla v důsledku sledování hokeje téměř až do úvodního hvizdu. V prvním poločase jsme rovněž nehráli dobře v obraně a soupeře pouštěli do „šancí zadarmo“. Naštěstí se nám povedli dvě přímočaré a rychlé akce, které jsme zakončili gólem a po poločase jsme vedli 2:1.

Do druhé půle jsme vstoupili s cílem hrát jednoduše v obraně a přistupovat k útočníkům soupeře rychleji a důrazněji, což se povedlo (Milča a Milda) a soupeře jsme v druhé půlce nepustili do žádné šance. Vlastně až na nebezpečnou hlavičku z rohu. Navíc jsme bojovností a nasazením přidali třetí gól a bylo po zápase.

Kaňkou zápasu byl podle mne výkon rozhodčího, který velmi alibisticky neodpískal penaltové zákroky v náš prospěch.

Jak se vám líbil výkon spoluhráčů?

Podle mého názoru nás už dlouhou dobu trápí nedostatek pohybu, především v útočné fázi. Navíc postupný útok, kdy si bek dojde pro míč a posune jej po lajně, v naší hře prakticky chybí. Proto se naše mužstvo uchyluje především k nakopávání míčů. Někdy to přinese ovoce jako například v tomto zápase.

Z toho důvodu se mi líbil výkon D. Hronka, který na sebe dokázal vázat obranu soupeře a při vysokých nákopech rozdat míč nebo jej podržet. Za druhé bych chtěl pochválit Piláta za důležité góly, které si vzhledem k předvedené hře zasloužil. No a za třetí vyzdvihnu výkon Koláře, který ve středu (nezvykle J) nechyboval a svou bojovností nenechal soupeře vytvořit si potřebný tlak.

Za bojovnost musím pochválit všechny – nesmí však usnout na vavřínech a v příštích zápasech přidat k bojovnosti také trochu konstruktivní fotbalovosti. To samozřejmě začíná u beků tím, že si občas dojdou pro míč, záložníci se budou nabízet a posunovat rychle hru a útočníci budou hýřit pohybem, měnit si místa a zaměstnávat obranu soupeře…

Připouštíte si možnost, že poslední kola Vaše mužstvo nezvládne a v posledním kole půjde o sestup?

O tom nepřemýšlím, je potřeba jít od zápasu k zápasu. Vyhrát a prohrát se v této soutěži dá s každým soupeřem. U nás záleží především na životosprávě jednotlivých hráčů a jejich ochotě pracovat pro tým (ať už večer předtím popili nebo nee)… Každopádně musíme všechny síly směřovat do domácího utkání se Štěkní, kde, když vyhrajeme, máme prakticky po starostech. Pak nás čekají dva těžké zápasy venku na půdě druhého a třetího celku, kterým však o nic nejde… a doma máme Vimperk, který musíme porazit.

"trenér" a "Saty"