Kovářov B - Albrechtice B 6:2 (4:1)

Sestava bez bodování: Sewi - Kolařík, Kolář, Šabatka, Smola - Marcín, Cihla, Gotfríd, Mikolášek - Marshall, Kučera

Vzhledem k minulým neúspěchům a de-facto propadákům jsme sestavu trochu pozměnili. Hlavně ve smyslu rozestavení a postů. Začátek utkání byl podle představ. Patnáct minut jsme držely míč a vsítili branku. Soupeře jsme nepustili na naší půli. Soupeř vyrovnal cca ve 20 minutě z rohu, kdy jsme neuhlídali zadní tyč přesto, že bráníme rohy kombinovanou obranou tzn., že zónou i osobkou. Od této branky nastal nepochopitelný obrat a to co jsme předváděli minulé dva zápasy v obranné činnosti, jsme stihli za 25 minut. Soupeř nám dával jeden gól za druhým, kdy ve všech případech přebíral míč hráč zcela osamocen bez bránícího hráče. Soupeř chodil na brankáře často ve třech proti jednomu našemu hráči. Nebudeme rozebírat, kdo a kdy měl anebo udělal chybu, ale z nepochopitelných důvodů, které si neumím vysvětlit, tak kdokoliv hraje za benfiku v obraně je strašný v obranné činnosti. Připadá mi to, jako kdyby si hráči řekli, že jeho protihráč je slabý, že já jsem ten, co to umí. Není třeba ho hlídat atd. Jiné vysvětlení nemám. Není možné dostat ze tří utkání 12 branek a z toho 11 z brejku a samostatných nájezdů. Paradoxně hra od střední řady je dobrá a koukatelná. Naše benfika je čtvrtá, ale pozor, s takovou hrou a výsledky může ještě sestoupit. Je potřeba vyhrát ještě alespoň jednou.